FARNÍ list kraslické farnosti červen 2015 – 08

mobil: 724 204 702;  www.farnostkraslice.estranky.cz  e-mail: fara.kraslice@seznam.cz

Nejbližší akce :

20.06. so – Poutní mše sv. ke cti sv.Antonína na JELENÍ v 10:00 !  V tento den je mše sv. jen na BUBLAVĚ v 08:00, Stříbrná odpadá!

POZOR ZMĚNA v neděli 21.06.2015:

mše sv. 08:00 Rotava, 09:30 Kraslice; výjimečně 11:00 Oloví! Pak 14:00 Pouť N/Č Tatrovice; v 17:00 Jindřichovice v kapli u Bechyňů ke cti sv.Aloise.

27.06. so – jako obvykle Bublava a Stříbrná.

28.06. – ne 16:00 společná pouť ke cti sv.Petra a Pavla ROTAVA (jediná!)

04. a 05.07. – so a ne – Slavnost sv.Cyrila a Metoděje – jako obvykle !!  .

A co na to zlé jazyky?

Tyto dny končí výměna starých původních dřevěných oken za plastové na faře v Kraslicích. Sami pracovníci firmy Hilzinger (Milan, Jiří, Jiří), zedníci Miroslav a Arnošt řekli, že rámy i okenice byly místy shnilé a nefunkční a jen se divili. Hlavně jeden z nich, který ministroval na Chlumu. Díky jim i ing.Miklemu se nám s pomocí Boží podařilo dobré dílo. Ale nejen jim! Chcete slyšet, co jsem před 23 léty řekl, když jsem se pokusil otevřít jedno okno v 1.patře uprostřed zcela zaplněného farního sálu? To by tento plátek asi neunesl! Pravdou je, že některá křídla po otevření nešla vůbec zavřít; zůstala po léta nedovřená!! Slyšel sem již hlasy: „ Podívejte, tak si pořizují nová okna! Pak že farář, církev, nemá peníze!“ Pravdou je, že na výměnu oken nám nepřispělo plzeňské, ale řezenské (Regensburgské) biskupství částkou 479.205,-Kč. Naše farnost uhradí částku 36.348,-Kč za tuto výměnu, která celkem činí 515.598,-Kč. Jsem rád, že se pro další budoucnost tento dům zhodnotí! K tomu nutno přičíst i velkou obětavost těch několika věrných z nás, kteří mi tímto dali vůbec nejkrásnější dárek k svátku i narozeninám. Budu jim do smrti vděčný; potvrdila se stará pravda: „V nouzi poznáš přítele!“ To platí nejen o mně, též o paní Helmě Kohoutové. Ta některým lidem finančně velmi pomohla; dokud mohla dávat, tak jim byla dobrá. Nyní, kdy sama již ani chodit nemůže, je toto zjištění o to bolestivější. Chraň vás Pán Bůh toto muset zažít! Dík paní Štefce, která denně o ni pečuje a uklízela; a i  dalším, kteří si přejí zůstat v anonymitě.

 O šeptandě, jinými slovy „drbárně“, z let minulých: v roce 1993 jsem po svém nástupu mezi vás zažil nepříjemné řečičky. Bylo to v době, kdy se rušila čistička vedle kraslického kostela. Nová trasa kanalizace byla plánována pod farním pozemkem. Původní záměr ale nešel realizovat; bránil tomu skalnatý terén. V tom čase za mnou přišlo 12 mužů se žádostí, zda bych jako správce farnosti nepovolil vstup na pozemek. Polovina farní zahrady měla být vybagrována. Kdybych nesouhlasil, práce by se musely zastavit a navíc by muselo dojít ke změně projektu a náklady by stouply o 4 miliony Kčs. Znáte mne; zeptal jsem se: „Pánové – vás je na mne dvanáct, samý ředitel a potentát a já jen malý farář – jestli je mezi vámi (promiňte) nějaký Jidáš, tak odejdu!“ Byl jsem ujištěn, že ne! Pak jsem šel volat do Prahy na Arcibiskupství… Na tehdejší telefonní spojení se čekalo i půl dne… Co jsem měl dělat? Klekl jsem si na klekátko a díval se na kostel Božího Těla. Pan děkan (tehdy byl v nemocnici) mi stačil říci, že oprava kostela, kterou prováděli Poláci, stála 4 miliony Kčs a že na to farnost neměla. 4 miliony byly vydány a 4 miliony Kčs mohou být zachráněny! Tak jsem souhlasil… Netušil jsem, co se kolem hluboké jámy na půl zahrady, honí kolemjdoucím hlavou! „Nu, podívejte se, co si ten nový farář tady dovoluje: dělá si BAZÉN!“ Když se mi to doneslo, říkával jsem lidem, co šli kolem, že to opravdu bude bazén s vyhřívanou vodu, s vlnobitím;že se tam budou v sudé dny koupat Češky a v liché dne Němky. Ty první budou mít plavky dvoudílné a ty druhé jen dole…. Po prvním šoku jim došlo, že si dělám legraci. Že tam bude bazén pro hovínka z jejich WC a splašky, to lidé ani dnes nedocení! Inu: mějte na paměti: naše farnost městu dost pomohla. Rozhodně nejsme na obtíž – přece se za každého v tomto regionu poctivě modlíme a přimlouváme!

Jsme tady, žijeme zde. Těšíme se z každé maličkosti?

Tohle si člověk uvědomí ve chvíli, kdy slyšíme děsivé zprávy o chudácích, kteří za poslední peníze riskují nejistou cestu přes moře na břeh Evropy. Podvodnými zprostředkovateli jsou přitom okradeni a navíc opuštěni, necháni napospas vlnám. „Vy katolíci jste na tom stejně! Po smrti zde necháte vše a riskujete cestu na věčnost!“ Ano, víra je RISK, JISTOTA a DAR zároveň. Odvaha je přeměněna v pevné zakotvení ve víře v Boha, který dává dar i milost na tuto cestu. Na věčnost si NIC nevezmeme,jen LÁSKU. Chudák je ten, kdo z lásky nic nevykonal. Paní Ponerová mi po mši sv. v sobotu na Bublavě položila otázku: „Kdo je nejchudší člověk na světě?“ Myslel jsem na ty chudáky v loďkách. „Ti, co mají moc peněz!“ Chvíli jsem uvažoval. Jsou to chudáci, neví za co dříve ty peníze utratit,s kým je roztočit,jak je zabezpečit před podvodníky… My, katolíci, křesťané, chudáky nejsme. Nejistou cestu po smrti nenastupujeme; k cíli jí prošel jeden z nás–Ježíš. On zaplatil i za zadluženého,exekutorem obraného, který zavčas litoval a konal pokání! Na druhém břehu nás čeká Otec nebeský s otevřenou náručí;  k té nás doprovází již v této chvíli jeho Syn Ježíš. Sílu dodává Duch sv. Nejsme ani okradeni, ani podvedeni. Jsme obohaceni skutečností, že křtem jsme Dětmi božími, též dědici a spoludědici našeho Pána Ježíše. Chudými bychom se stali, kdybychom se neradovali i z maličkostí! Existuje knížka od Chestertona Ohromné maličkosti. A Ježíš dodává: „Cokoliv jste učinili jednomu z nejmenších, mně jste učinili.“  To přeje Váš PF

Ještě maličkost z kostela Nejsvětějšího Srdce Páně: letos opět paní Věra Smržová vyzdobila místo před obětním stolem SRDCEM z lístečků rudých pivoněk; k nim se pak lehce přiloží Písmo sv. jak v češtině, tak němčině, monstrance bez proměněné Hostie. Toto vše by mělo být i v našich srdcích nejen o pouti ve Stříbrné!