PÍSNĚ  K BOHOSLUŽBĚ –     Dne: 22.03.2020                4.neděle postní

307 – Kristus, příklad pokory

1. Kristus příklad pokory, / náš Pán milostivý, / Otce svého Syn milý / a jednorozený, / pro hříšného člověka / ráčil býti chudý / a byl na tomto světě / velmi ponížený.

2. V chudé chýši pastýřské / se z Panny narodil, / celý život v chudobě / a v strasti mnohé žil. / V cizím kraji matička / jej milá skrývala, / bezživotí dítěte / když zloba hledala.

3. Na poušti byl pokoušen / a od svých nepoznán, / pohaněn a opuštěn / a v ruce hříšných dán. / Vše to z lásky k člověku / zde v světě podstoupil, / Otce svého poslušný / až k smrti kříže byl.

4. Zimu, horko, žízeň, hlad, / všechnu lidskou bolest / on přijal za Adama, / trpěl tak jeho trest. / V potu tváře, v soužení, / v slzách jest pracoval / a tak věčného chleba / svým synům dobýval.

                          045 – Před zpytováním svědomí

Bože, Otče nebeský, jsi vševědoucí a znáš mě dokonale. Voláš mě, abych zkoumal svůj život před tebou a poznal se tak, jak mě znáš a vidíš ty. Tvůj Syn, Ježíš Kristus mi svým lidským životem ukázal, jak mám žít já, který nesu jeho jméno – křesťan. Osvěť svým Duchem můj rozum, abych se poznal. Dotkni se mého srdce, abych svých hříchů litoval. Daruj mi statečnost a pokoru, abych se upřímně vyznal. Pohni mou vůlí, abych svá předsevzetí dokázal uskutečnit. Dej mi nadšení pro spravedlnost a dobro.

Pane, smiluj se, Kriste, smiluj se, Pane, smiluj se.  (503)

                           055 – Kajícnost – žalm 51 (50)

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Smyj ze mě úplně mou vinu, a očist mě od mého hříchu.
Neboť já svou nepravost uznávám, můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil, spáchal jsem, co je před tebou zlé,
takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, že jsi bez úhony ve svém soudu.
Hle, s vinou jsem se narodil a v hříchu mě počala má matka.
Hle, líbí se ti upřímné srdce, ve skrytu mě učíš moudrosti!
Pokrop mě yzopem a budu čistý, umyj mě a budu bělejší než sníh.
Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať svou tvář od mých hříchů a zahlaď všechny mé viny.
Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře a neodnímej mi svého svatého ducha.
Vrať mi radost ze své ochrany a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám a hříšníci se budou obracet k tobě.
Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli,
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
Otevři mé rty, Pane, aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Vždyť nemáš zálibu v oběti, kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Pane, obšťastni Sión svou přízní, znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech,v celopalech i žertvách,na oltář ti budou klást býčky.

                                  2. Píseň - 307

5. S pláčem ovci hledaje, / která se ztratila, / když našel, ji s milostí / vzal na svá ramena. / Dobrý pastýř, svým ovcím / on věčný pokrm dal / a za své stádo milé / sám se na smrt vydal.

6. S křížem svým dobrovolně / se k oběti bere. / Tak vezmi i ty svůj kříž / a zapři sám sebe; / jako Kristus trpěl rád, / nežádal shovění / od Boha Otce svého / pro naše spasení.

7. Jezu Kriste, síly dej, / ať tobě stačíme, / trpělivě s křížem svým / tvou cestou kráčíme / v nebes věčnou blaženost, / kde sídlo svoje máš / a tam s Otcem od věků / vždy v slávě přebýváš.

                                     047B – Myšlenky k díkům za smíření

Bože, ty jsi velký a hodný chvály. Tvoje moc je velká a tvá moudrost je bez konce. Tebe se odvažuje chválit člověk, nepatrná součást tvého stvoření, člověk, který propadl smrti, který zná svůj hřích a ví, že ty pyšným odporuješ. A přece ty sám to tak chceš: Mám tě chválit z radostného srdce; stvořil jsi nás pro sebe a naše srdce je neklidné, dokud nespočine v tobě (sv. Augustin, † 430).

305 – Již jsem dost pracoval

1. Již jsem dost pracoval, / pro vaše  spasení, / v lásce vám zvěstoval / nebeské učení. / V město svaté / nyní se ubírám, / za hříchy člověka / život svůj v oběť dám. 

2. Když divy činil jsem, / lačným chléb rozdával, / Z nebe Bůh sestoupil! / všechen lid vyznával; / pravdy svaté / nyní však neslyší, / pohrdá láskou mou, / milostí nejvyšší.

3. K večeři poslední / se svými zasedám, / chleba a vína dar / k nebesům pozvedám; / v oběť věčnou / za vás se podávám, / v tajemných způsobách / s vámi vždy zůstávám.

4. Pod křížem přetěžkým / na smrt se ubírám, / do svých ran bolestných / celý svět zavírám. / S bázní svatou / popatřte na Pána, / jemuž jste nedávno / volali: Hosana!

5. Na kříži přináším / svou oběť krvavou, / za hříchy vydávám / tělo své i krev svou; / pro těžký kříž, / pro rány údů mých / odpusť jim, Otče můj, / shlaď všeho světa hřích.

KŘÍŽOVÁ CESTA: 074

1. První zastavení věrně připomíná / co vše způsobila naše těžká vina. / Člověk Boha soudí, Bůh to tiše snáší, / z hloubi srdce platí cenu spásy naší. 

2. Za hřích, jehož já jsem neuměl se zříci, / na smrt Pána vydal vladař nevěřící. / Nestačilo ani kruté zbičování, / pod břemenem kříže Kristus Pán se sklání.

3. Neunese tíhu kříže potupného, / protože lpí na něm hříchy světa všeho. / Na kolena klesá za všechny, kdo hřeší, / za ně znovu vstává k pouti stále těžší.

4. Ach, kdo změří bolest matky, která vidí / syna zmučeného tupou zlobou lidí! / Je to i mé záští, rouhání a pýcha, / pro něž matka svatá nad svým synem vzdychá.

5. I když sám se katům Kristus neprotiví, / mají strach, že kříž svůj nedonese živý. / Šimona z Cyreny rázně přinutili / Pánu dopomoci k tajemnému cíli.

6. Jiná duše vroucí, nikým nevolaná, / stírá krev a špínu z tváře Krista Pána. / Kéž jak Veronice v bílou roušku kdysi, / navždy nám Pán vtiskne do srdce své rysy.

7. Opuštěný pastýř nevěrného stáda / v samé městské bráně znovu těžce padá, / za krutost a křivdy, za zrady a zlobu / i za tajné hříchy obílených hrobů.

8. Nářek žen ho zdvíhá z trýznivého pádu, / Pastýř naposledy mluví k svému stádu: / Šetřte svoje slzy pro své vlastní viny, / plačte nad svým městem a nad svými syny.

9. Cestu kamenitou Pán svou krví světí; / až pod samou horou stihne ho pád třetí. / Jenom láska Boží, jež nám zhynout nedá, / i při tomto pádu Krista opět zvedá.

10. O vše oloupený hříšníky a katy, / ztrácí Pán i chudé, zkrvavené šaty. / Neskryje nás oděv prostý ani drahý: / jak se nahý zrodil, zemře člověk nahý.

11. Na kmen sukovitý, oltář lásky Boží, / klade se Král světů se svým věncem z hloží. / Jeho údy svaté, proniknuté hřeby, / jsou most nad propastí, jenž nás vede k nebi.

12. Ale dřív, než ten most šťastně překročíme, / pro náš věčný život Pán smrt časnou přijme; / když tvé první Ano, Matko, svatá Panno, / dozní v těžký povzdech: Již je dokonáno.

13. Vše je dokonáno, matka nese břímě: / mrtvé tělo syna chová na svém klíně. / Všechny hříchy světa, všechnu jeho spásu / chová na kolenou do skonání časů.

14. Ti, kdo za života při svém Pánu stáli, / mrtvé tělo nesou do kalvarské skály. / Za tu službu lásky, co mu prokázali, / brzy je oslaví Kristus zmrtvýchvstalý.

T: V. Renč 1969 – N: I. Hurník 1969

                              OTČE NÁŠ, JENŹ JSI NA NEBESÍCH…..

048B – V nemoci

Modleme se: Nebeský Otče, není snadné přijmout tuto nemoc. Netrpělivě čekám, až budu zase zdravý. Pomoz mi, abych došel klidu, abych poznal, že je to pro mě čas spásy. Mohu na tebe v klidu myslet a tázat se, co se mnou zamýšlíš. Ukaž mi, co mám v životě změnit, co mám trpělivě a s láskou nést. Ukaž mi, co naplňuje neklidem mé vlastní srdce, a pomáhej mi to překonat. Daruj mi svůj pokoj. Dej, ať mám opět naději a skrze ni rozdávám odvahu druhým.

Píseň 305

6. Spasitel dokonal, / slunce se zatmělo, / Golgoty skalnaté / lůno se zachvělo. / Synu Boží, / tobě se koříme, / pod křížem hříchů svých / srdečně želíme.

7. Na kříž hleď, duše má, / vše už je skončeno, / do hrobu nového / tělo je vloženo. / Ježíši můj, / záruko spásy mé, / sestup i v duši mou / v svátosti tajemné.

8. Uctívám svatý kříž, / na kterém dokonal / za mě a celý svět / Beránek, Pán a Král; / a teď chci já / ze hříchu povstati, / dřív než nás na svůj soud / bude Bůh volati.

Závěr:

POŽEHNEJ NÁS VŠEMOHOUCÍ BŮH OTEC, I SYN I DUCH SVATÝ. AMEN.