Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krásná Lípa

 

kr.lipa-2..jpgKostel
KRÁSNÁ LÍPA
 
Německy: SCHÖNLIND
 
Titul kostela: sv.Josefa
 
Kaple sv. Josefa je v Krásné Lípě doložena v roce 1713, ale mohla stát již mnohem dříve. Obyvatelé byli přifařeni k Jindřichovicím. Kapli pak nahradil dřevěný kostelík. O jeho existenci víme díky účtům z let 1731 za opravu varhan, 1740 a 1765 za novou střechu. Fara byla zřízena v roce 1784 [3] nebo 1785 [4]. V roce 1811 byl dřevěný kostel zbořen [3,4]. Na jeho místě byl 1813 vysvěcen nový, větší, zděný farní kostel sv. Josefa [2,3]. Podle jiného pramene byl nový kostel postaven již 1784 jako filiální a teprve 1813 byla zřízena samostatná farnost [1].
 
(Z historie dle zpracování Dr.Petra Rojíka)
Krásná Lípa (dříve Schönlind) leží na jižním svahu Ptačí hory (827 m), po staletí známé jako Hüttenberg a nazvané podle sklářských hutí ze 16.-17. století. Historie sídla a kostela sv. Josefa dosud nebyla důkladně zpracována. Vlastivědná pojednání čerpají informace z druhotných pramenů a často si navzájem protiřečí. Za blízký pravdě můžeme přijmout následující přehled historie.
Krásná Lípa je poprvé zmíněna roku 1512. Tehdy sokolovská soudní kniha zaznamenává verdikt ve sporu dvou bratří, sklářských mistrů z Krásné Lípy, o právo používat vodu z rýžoviště cínové rudy [1,2,3]. Při dědickém dělení majetku sokolovské rodové větve Šliků 1522 [3] připadá Krásná Lípa k panství Jindřichovice. Při dalším dělení majetku Šliků, které nastalo před 1556 [3] nebo 1560 [4]), se Krásná Lípa sama stává sídlem panství. Má podobu statku s tvrzí a čtyřmi vesnicemi [3]. Hlavním zdrojem bohatství miniaturního panství jsou lesy, které Šlikové dávají velkoplošně kácet a plavit do manufakturních a důlních středisek na Loketsku, která již svoje lesy vyrabovala.
Za hospodářské krize Šlikové prodávají panství pánům z Hlavna. V roce 1602 je zmiňována tvrz a poplužní dvůr ve vsi Ssenlind. S příchodem Nostitzů 1628 končí samostatnost krásnolipského panství a nastává slučování s panstvím Jindřichovice [3]. Roku 1631 získává Krásná Lípa tržní právo [1]. Hrabě Nostitz uděluje Krásné Lípě právo dvou výročních trhů, 1661 ruší tvrz a poplužní dvůr. Rozparcelované pozemky přiděluje poddaným, což má za následek pětinásobné zvýšení počtu obyvatel [3]. Kolem 1662 je již Krásná Lípa městečkem, ale v 18. století znovu vesnicí, byť s tržním právem, odtud jméno Markt Schönlind. Obyvatelé pracují v rotavských a šindelovských železárnách, jsou povozníky, uhlíři a kromě domácího zemědělství si přivydělávají paličkováním krajek, zhotovováním perleťových knoflíků, ale i chovem ptactva nebo potulným muzikanstvím. Bída nutí řadu obr-krasna-lipa-1.jpgobyvatel Krásné Lípy a sousedního Ptačí (Vogldorf) vystěhovat se do USA, kde např. zakládají komunitu v Cincinnati [1,2].  
Počet domů v Krásné Lípě roste od počtu 12 v roce 1654 na 108 v roce 1930, s domy v Teichhäuser, Am Hüttenberg a Gregerhäuser má obec 125 domů. Po válce jsou tři čtvrtiny domů zbourány a počet domů klesá na 32, z toho 16 trvale obydlených (1991). Podobně počet obyvatel stoupá z 223 v roce 1713 na 620 a s připojenými částmi obce na 703 obyvatel (1930), z toho jsou tři Češi. Po vyhnání Němců počet obyvatel osady prudce klesá a v roce 1991 jich zůstává 48. Po 1945 je Krásná Lípa osadou obce Šindelová [2,3]. Od 70. let se znovu stavějí rekreační chaty a rodinné domy.
   
Silný příběh v sobě skrývá morový kříž (sloupková Boží muka) s vytesaným letopočtem 1680. Kříž stojí v lese nad Krásnou Lípou u zbořené huti a dolů na sklářský křemen. Byl vztyčen na paměť morové epidemie, která řádila v Čechách.
 
Další pietní místo se nachází v lesíku pod Krásnou Lípou, vedle prastaré duté lípy. Památník připomíná deset obětí - nevinných německých civilistů z 6. června 1945. V Krásné Lípě se 28. května 1992 konala zádušní mše sv., průvod k památníku a vzpomínkový akt. Akce připomínala tábor lidu a zúčastnily se jí stovky lidí napříč národnostním, politickým a náboženským rozdílům.
 
Prameny:
[1] Erlbeck R. (2007): Aus Böhmen in die Vereinigten Staaten. – Sudetendeutsche Zeitung, F.51+52, 21.12.2007. – München.
[2] Erlbeck R. – Pecher R. (2010): Rund um den Hüttenberg. – München (CD-ROM).
[3] Kuča K. (1998): Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl. – Praha.
[4] Schreiber W. (1987): Schindlwald. – Wetzlar-Nauborn (manuskript).
 
 
 
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 234704
Měsíc: 2929
Den: 92