Peter Schmidt se narodil 20. dubna 1933 v Mariánských Lázních. Vyrůstal s rodiči v Kraslicích, kde byl otec učitelem. Když po válce Němci museli odejít, žili Schmidtovi v Bamberku. Peter následoval otce v učitelském povolání. Do vlasti se rád vracel spolu s manželkou Annemarie a zejména po roce 1989 zde navázali mnoho přátelství s Němci a Čechy. Manželé Schmidtovi se angažovali v krajanském hnutí v Německu, morálně podporovali německou menšinu u nás, Peter vedl několik let v Kraslicích kursy němčiny, přispíval vlastivědnými články do periodik v Německu a Čechách a napsal knihu o Bamberku. Petera máme v paměti jako činorodého dobrodince se smyslem pro humor. Vzpomínám, že období kolem svých 70. narozenin prožil duchovním cvičením v klášteře Teplá. Peter Schmidt zemřel 2. února 2011 nedlouho po úmrtí své nerozlučné Annemarie.

 

Peter Schmidt se ve zjitřené době po roce 1989 zapojil do podpory činnosti Kulturního sdružení občanů ČR německé národnosti na Kraslicku. Vypovídá o tom článek Hildy Fridrichové z Kraslic, otištěný 1992 v novinách německé menšiny Prager Volkszeitung. Z příspěvku citujeme: „Potom přišel 10. říjen (1992), kdy jsme se setkali při velkém přátelském setkání s našimi hosty z Bamberku, mezi nimi s organizátorem Peterem Schmidtem, referentem mladší generace rodáků a zástupcem vedoucího svazu krajanů. Velký sál kulturního domu v Kraslicích byl obsazen do posledního místa, neboť se sjeli členové Kulturního sdružení z celých západních Čech. Jako hostitelé jsme vystoupili v první části odpoledního vystoupení. Náš sbor sklidil velký potlesk, stejně jako potom zpěváci z Bamberku, kteří zazpívali písně v egerlandském nářečí. Úspěch podtrhli krojované tanečnice a tanečníci z Veitshöchheimu…“ Tutéž akci ohodnotil sám Peter Schmidt v týchž novinách takto: „Navštívili jsme Kulturní sdružení v hudebním městě Kraslice… S našimi písněmi v egerlandském nářečí jsme přinesli program, který kontrastoval s písněmi z Krušnohoří v podání kraslických zpěvaček pod vedením Edeltraud Rojíkové… Naši bamberští muzikanti dlouho vyhrávali svižné písně, při nichž staří i mladí radostně tancovali. Karl Nausch musel stále připomínat dobu odjezdu. Zdálo se, že radost nebere konce. Tak to bývá, když se lidé bez ohledu na původ společně radují z tance, zpěvu a hudby. Jak se to říká? ‚Zlí lidé neznají žádné písně.’ … Byl to určitě úspěch pro všechny, pro lidi z obou stran hranice. To je podle mého mínění úmyslem přeshraničních akcí. Lidé se po dlouhém odloučení znovu setkají. Těší se z toho, co se jim nabídne, jsou spokojení a šťastní. Přitom peníze nebo náklady jen hrají druhotnou roli. Zda to „ti nahoře“ také tak vidí a všimnou si toho? Doufejme!…“

   

Edeltraud Rojíková, předsedkyně sdružení, napsala o Schmidtovi roku 1995 článek do novin Prager Volkszeitung. Titulek zní: „Peter Schmidt – učitel tělem i duší. Důchodce z Bambergu dává v Kraslicích zdarma hodiny němčiny“. V článku se píše: „Když mi náš přítel Peter Schmidt z Bamberku sdělil úmysl, že chce v Kraslicích vyučovat němčinu, moc jsem nevěřila v úspěch. A když mi řekl, že chce vyučovat zdarma, byla jsem ohromena. Jak začít? Nejprve jsme se dotázali tajemníka města Kraslice a požádali ho o radu. Ihned jsme našli podporu a pan Havel dal ihned zveřejnit oznámení do městského zpravodaje. Mimoto nám slíbil místnost pro výuku. Pak se sbíhaly přihlášky do městského úřadu, nejprve jich bylo sedm, pak jejich počet stoupal na 25. Mezi zájemci byli školáci, úředníci, dělníci a důchodci. V květnu pan Schmidt, učitel tělem a duší, zahájil vyučování. Výuka se koná každé úterý odpoledne od 16 do 17:30 hodin. Pater Peter Fořt našeho učitele ochotně ubytoval na faře, protože jsme chtěli co nejvíce ušetřit. Je to skoro neuvěřitelné, ale pan Schmidt dával hodiny zdarma, hradil si jízdy autem nebo drahou z Bambergu z vlastní kapsy a dal k dispozici svůj projektor. Kromě toho paní Schmidtová přiváží spoustu německých knih pro knihovnu v Kraslicích a pro členy Kulturního sdružení, rovněž zdarma a již po léta. Že jsou v dnešní době ještě takoví lidé! Jednoduše poděkovat, to je asi hodně málo. Přejeme oběma z celého srdce pevné zdraví. Doufáme, že jejich dobrá vůle bude odměněna díkem a uznáním. Kromě této práce se náš přítel snaží o porozumění mezi sdruženími Němců v ČR a je nám stále k dispozici radou i skutkem. Čtenáři novin Prager Volkszeitung znají pana Schmidta i z jeho článků.“

 

V roce 1998 se Peter Schmidt přihlásil do kraslické organizace Kulturního sdružení občanů ČR německé národnosti, kam vlastně již několik let spolu s manželkou patřili. Za vše, co vykonal pro Kraslicko, si zaslouží trvalou vzpomínku a náš srdečný dík.

 

Obrázek. Zlatá svatba, Bamberg 2009: Annemarie a Peter Schmidtovi, dcera Bettina a syn Jürgen